Jdi na obsah Jdi na menu
 


PULSATILLA

 PULSATILLA

Čeleď: Ranunculaceae   / pryskyřníkovité/

 

    Rod pulsatilla se vyznačuje vysokou variabilitou a správně rozlišit jednotlivé druhy, poddruhy i hybridy  podle tvaru listů a květů není mnohdy snadné. Celosvětově se vyskytuje přes 30 druhů. Ve střední Evropě, nejčastěji v Alpách, Karpatech a Krkonoších roste Pulsatilla alpina /koniklec alpínský/. Dobře známý symbol jara teplých oblastí Moravy je Pulsatilla grandis /koniklec velkokvětý/, který je někdy je udáván jako poddruh Pulsatila vulgaris ss.grandis. Roste na slunných a především vápencových stráních, na skalních a travnatých stepích, často v bohatých porostech, vzácněji i v křovinách a lesních světlinách, také ve vinohradech a sadech. Koniklec velkokvětý je hodnocen jako silně ohrožený druh naší květeny a ve stejné kategorii je chráněn i zákonem. je  poměrně dosti variabilní druh, rozlišuje se několik forem. Rozdíly se projevují ve velikosti rostliny, barvě květu a tvaru okvětních lístků. K zajímavým formám patří také bělokvětá odchylka Pulsatilla grandis  f.albiflora. 

U nás v ČR je nejčastěji vyskytuje  Pulsatilla vulgaris /koniklec obecný/,  který je zde nepůvodní, vysazován či zplanělý . Původním druhem je v Německu a Rakousku. Další nepůvodní druh, který je v ČR pěstován nebo vysazován je  Pulsatilla slavica /koniklec slovenský/, který má domovinu ve Slovenských Karpartech. V Čechách se můžeme setkat také s Pulsatilla patens  /koniklec otevřený/ a Pulsatilla pratensis  /koniklec luční/. 

    Pulsatilla je vytrvalá skalnička 5–30 cm vysoká, chlupatá, lodyha je přímá, přízemní listy jsou 2–4 krát peřenosečné až lichozpeřené, vyvinuté až po odkvětu. Květy jsou vzpřímené, otevřené, široce nálevkovité. Barva květů má odstíny od světle fialové, do tmavě  fialové, růžové, červené i bílé. Jsou kultivary i plnokvěté. Kvete od března do května, v některých letech se květy objevují ještě i v září. Plodem je nažka s chlupatým přívěskem.

Koniklec vyžaduje suché slunečné stanoviště, nejraději v půdě bohaté na vápno. Zemina pro úspěšné pěstování by měla být složena z 1/3 vápencové nebo dolomitové drtě + 2/3 listovky a drnovky. Přesazování je však v naprosté většině neúspěšné, rostlina má lehce zranitelný dlouhý kořen, takže mnohem úspěšnější je pěstování tohoto druhu ze semen, která klíčí velice dobře. Sejí se hned po dozrání, mladé rostliny kvetou většinou už ve třetím roce. Čerstvá rostlina je jedovatá. Pokud se šťáva dostane do kontaktu s kůží nebo se sliznicemi, zanítí je. Požití čerstvé rostliny je životu nebezpečné. Sušený koniklec dříve používaly bylinkářky na záněty.

 

 

Fotogalerie

 

Pulsatilla  slavica

 koniklec slovenský

Pulsatilla-slavica.JPG

         Foto :zahrada př. Trojana  (2009)

 

Pulsatilla vernalis  

koniklec jarní 

pulsatilla_vernalis_1.JPG

                                           Foto : Skalka u Wurzelů (2008

 

Pulsatilla vulgaris

 koniklec obecný

pulsastilla-vulgaris.jpg

foto S. Stanková 2010

 pulsatilla-vulgaris-alba--2-.jpg

foto S. Stanková 2010

pulsatilla-vulg..jpg

foto S. Stanková 2010

pulsatila-vulgaris-rubra.jpg

foto S. Stanková 2010

 

 

 

DALŠÍ DRUHY

alba

albana

alpina (alpínský)

grandis (velkokvětý)

montana

patens (otevřený)

pratensis (luční)

slavica (slovenský)

styriaca 

vernalis (jarní)

vulgaris (obecný)

zimmermannii (jižní)

 

 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------